|
|
Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy
Selucká, Alena ; Mrázek, Martin ; Štěpánek, Ivo ; Mazík, Michal ; Grossmannová, Hana ; Jirásek, Pavel ; Holman, Pavel ; Jakubec, Petr ; Fricová, Jana ; Vácha, Zdeněk ; Červenák, Jan ; Dvořák, Martin ; Němec, Václav ; Dušková, Markéta ; Fogaš, Igor ; Bačovský, Jiří
Metodika poskytuje doporučení pro správnou praxi dlouhodobého uchovávání předmětů kulturní povahy v paměťových institucích. Předkládá logickou osnovu zohledňující důležité aspekty související s budovami, jejich vnitřním prostředím, bezpečnostními kritérii a možnými riziky, spojenými se způsoby užívání předmětů kulturního dědictví. Metodika si klade za cíl též ozřejmit možnosti vyhodnocování vhodnosti stavebních objektů pro dlouhodobé ukládání předmětů kulturní povahy i ze strany jejich majitelů či provozovatelů tak, aby bylo možné predikovat jejich vliv na uložené fondy a udržitelnost provozu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut
Fridrich, Tomáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut" je přiblížit čtenáři souvislosti, ve kterých archivy účinkují, a především prozkoumat konkrétní mediální činnost dvou předních evropských filmových archivů. Těžiště první části textu spočívá v popisu měnících se podmínek souvisejících především s digitalizací, kterým se tradičně strnulé instituce musí přispůsobit, pokud chtějí odpovídat standardům kulturních institucí 21. století. Hlavní část textu se pak zabývá analýzou mediální činnosti Národního filmového archivu a referenční instituce Deutsches Filminstitut. Práce rozebírá konkrétní podsložky mediálního jednání od prezentace instituce na webu po práci s žurnalisty a v případě potřeby navrhuje optimalizaci stávajících procesů. Důvodem zaměření se právě na mediální činnost archivů je stoupající potřeba získávat nové publikum, rekrutující se z neodborné veřejnosti, která se doposud o činnost archivů nezajímala, a v neposlední řadě také fakt, že dobrá mediální činnost může být pádným argumentem při oslovování sponzorů ze soukromé sféry. To je v perspektivě snižujících se státních příspěvků kulturním institucím činnost, na niž se paměťové instituce budou v budoucnu muset zaměřit stále silněji. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat inrormační politiky
Vorlíčková, Blanka ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Vlasák, Rudolf (oponent)
Práce je věnována vybraným oblastem tématiky online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu moderní informační politiky, jejíž je součástí. Po vymezení používaných termínů, mezi nimiž je pojem kulturního dědictví definovaný na základě antropologického pojetí pojmu kultura, a po segmentaci kulturního dědictví podle klíčových aktivit organizace UNESCO, následuje kapitola prezentující evropské aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupnění kulturního dědictví jako součást informační politiky Evropské unie od druhé poloviny 90. let 20. století (s přesahem mimoevropských aktivit významných pro Evropu). V kontextu této evropské politiky je představena činnost paměťových institucí České republiky podílejících se na online zpřístupnění evropského kulturního dědictví. Třetí kapitola je věnována terciárnímu vzdělávání se zaměřením na USA a Evropu, s detailním zájmem o situaci ve Slovenské a České republice. Čtvrtá kapitola předkládá základní souhrnnou charakteristiku informačních systémů kulturního dědictví a nastiňuje možnosti jejich využití v rámci vzdělávání a jako bohatých informačních zdrojů pro uživatele knihoven. Poslední kapitola práce se zaměřuje na výsledky získané v rámci projektu věnovaného tvorbě digitální knihovny pro online zpřístupnění obsahu osobních knižních fondů.
|
|
|
Metodika uchování a prezentace multimediálních dat
Získal, Bohuš ; Bohuš Získal ; Cubr, Ladislav ; Berka, Roman ; Svatoňová, Kateřina
Tato metodika byla vytvořena v rámci realizace projektu „Laterna magika. Historie a současnost, dokumentace, uchování a zpřístupnění” DG16P02H005 financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II). Metodika vychází z potřeby popsat postupy pro popis, uchovávání a prezentaci digitálních informačních objektů vzniklých při zpracování dokumentace historických představení Laterny magiky a definovat tyto postupy takovým způsobem, aby byly aplikovatelné i na jiná díla obdobného charakteru. Metodika reaguje na situaci, kdy na národní úrovni, a pro některá specifika daného obsahu ani na úrovni globální, nejsou definovány standardy péče o tento typ kulturního dědictví, které by pokrývaly veškeré potřebné činnosti. Mezi výše uvedená specifika patří forma živého provedení s použitím technologií a prvků, které se výraznou měrou podílejí na informační a estetické formě díla, a jejichž kombinace je jako celek obtížně dokumentovatelná. Metodika je určena pro paměťové instituce, jejich partnerské organizace nebo dodavatele, kteří se podílejí na vytváření, zpracování, prezentaci a uchovávání dat vzniklých při digitalizaci, rekonstrukci a popisu dokumentace multimediálních představení. Doporučené postupy a datové struktury zohledňují situaci, kdy se fyzické (datové) objekty vážící se k dílům nachází ve sbírkách různých institucí či jednotlivců, a není možné nebo žádoucí shromáždit veškeré fyzické objekty pod jednu společnou správu. Metodika byla ověřena řešiteli projektu pro Národní filmový archiv, CESNET a Institut Intermédií při ČVUT FEL na vybraných datech vytvořených pro prezentaci a uchovávání historických představení Laterny magiky.
Plný text: PDF
|
|
|
Péče o zvukové dokumenty očima českých knihovníků
Šimková, Gabriela
Prezentace popisuje stav řešení resp. neřešení problému ochrany zvukových nosičů v ČR a historii v této oblasti, definuje okruhy otázek k řešení a seznamuje s aktivitami, které byly zahájeny pod Moravskou zemskou knihovnou, zejména s projektem Virtuální národní fonotéka.
Prezentace: PDF
|
|
|
Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut
Fridrich, Tomáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut" je přiblížit čtenáři souvislosti, ve kterých archivy účinkují, a především prozkoumat konkrétní mediální činnost dvou předních evropských filmových archivů. Těžiště první části textu spočívá v popisu měnících se podmínek souvisejících především s digitalizací, kterým se tradičně strnulé instituce musí přispůsobit, pokud chtějí odpovídat standardům kulturních institucí 21. století. Hlavní část textu se pak zabývá analýzou mediální činnosti Národního filmového archivu a referenční instituce Deutsches Filminstitut. Práce rozebírá konkrétní podsložky mediálního jednání od prezentace instituce na webu po práci s žurnalisty a v případě potřeby navrhuje optimalizaci stávajících procesů. Důvodem zaměření se právě na mediální činnost archivů je stoupající potřeba získávat nové publikum, rekrutující se z neodborné veřejnosti, která se doposud o činnost archivů nezajímala, a v neposlední řadě také fakt, že dobrá mediální činnost může být pádným argumentem při oslovování sponzorů ze soukromé sféry. To je v perspektivě snižujících se státních příspěvků kulturním institucím činnost, na niž se paměťové instituce budou v budoucnu muset zaměřit stále silněji. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky
Vorlíčková, Blanka ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Vlasák, Rudolf (oponent) ; Khel, Richard (oponent)
Disertační práce je věnována vybraným oblastem tématiky online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu moderní informační politiky, jejíž je součástí. Po vymezení používaných termínů, mezi nimiž je pojem kulturního dědictví definovaný na základě antropologického pojetí pojmu kultura, a po segmentaci kulturního dědictví podle klíčových aktivit organizace UNESCO, následuje kapitola prezentující evropské aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupnění kulturního dědictví jako součást informační politiky Evropské unie od druhé poloviny 90. let 20. století (s přesahem mimoevropských aktivit významných pro Evropu). V kontextu této evropské politiky je představena činnost paměťových institucí České republiky podílejících se na online zpřístupnění evropského kulturního dědictví. Třetí kapitola je věnována terciárnímu vzdělávání se zaměřením na USA a Evropu, s detailním zájmem o situaci ve Slovenské a České republice. Čtvrtá kapitola předkládá základní souhrnnou charakteristiku informačních systémů kulturního dědictví a nastiňuje možnosti jejich využití v rámci vzdělávání a jako bohatých informačních zdrojů pro uživatele knihoven. Poslední kapitola práce se zaměřuje na výsledky získané v rámci projektu věnovaného tvorbě digitální knihovny pro online zpřístupnění obsahu osobních knižních fondů.
|
|
|
Veřejné knihovny jako zprostředkovatelé elektronických informačních zdrojů kulturního dědictví
Taišlová, Tereza ; Landová, Hana (vedoucí práce) ; Stöcklová, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zprostředkování elektronických informačních zdrojů kulturního dědictví ze strany veřejných knihoven veřejnosti. Text je strukturován do dvou částí - teoretické a praktické. Úvodní kapitoly jsou věnovány pracovnímu vymezení hlavních termínů. Je definován pojem "kulturní dědictví" a popsán proces digitalizace analogových objektů kulturního dědictví, jako základní způsob budování fondů digitálních knihoven. Dále jsou představeny vybrané přínosy, které pro veřejné knihovny plynou z poskytování přístupu k elektronickým informačním zdrojům kulturního dědictví. Součástí práce je také analýza vybraných elektronických informačních zdrojů kulturního dědictví. Jsou představeny české digitální knihovny Manuscriptorium, Kramerius a Mollova mapová sbírka a zahraniční on-line portál Europeana a webová prezentace projektu "American Memory". Praktická část této práce představuje výsledky průzkumu nabídky elektronických informačních zdrojů kulturního dědictví na webových stránkách českých krajských knihoven a průzkumu poptávky po těchto zdrojích ze strany veřejnosti. Závěr práce obsahuje doporučení pro veřejné knihovny, které svým uživatelům nabízí elektronické informační zdroje kulturního dědictví.
|
|
|
Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat inrormační politiky
Vorlíčková, Blanka ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Vlasák, Rudolf (oponent)
Práce je věnována vybraným oblastem tématiky online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu moderní informační politiky, jejíž je součástí. Po vymezení používaných termínů, mezi nimiž je pojem kulturního dědictví definovaný na základě antropologického pojetí pojmu kultura, a po segmentaci kulturního dědictví podle klíčových aktivit organizace UNESCO, následuje kapitola prezentující evropské aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupnění kulturního dědictví jako součást informační politiky Evropské unie od druhé poloviny 90. let 20. století (s přesahem mimoevropských aktivit významných pro Evropu). V kontextu této evropské politiky je představena činnost paměťových institucí České republiky podílejících se na online zpřístupnění evropského kulturního dědictví. Třetí kapitola je věnována terciárnímu vzdělávání se zaměřením na USA a Evropu, s detailním zájmem o situaci ve Slovenské a České republice. Čtvrtá kapitola předkládá základní souhrnnou charakteristiku informačních systémů kulturního dědictví a nastiňuje možnosti jejich využití v rámci vzdělávání a jako bohatých informačních zdrojů pro uživatele knihoven. Poslední kapitola práce se zaměřuje na výsledky získané v rámci projektu věnovaného tvorbě digitální knihovny pro online zpřístupnění obsahu osobních knižních fondů.
|
|
|
Paměťové instituce Jihočeského kraje, Horního Rakouska a Dolního Bavorska a česko-německá problematika v letech 1990-2013
KOŠTELOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá paměťovými institucemi Jihočeského kraje, Horního Rakouska a Dolního Bavorska. Hlavním cílem je zmapování a následné porovnání vybraných časových výstav, které byly realizovány v letech 1990-2013 a svými projekty charakterizovaly problematiku česko-německého soužití. Následná analýza pramenů a literatury povede k pojmenování klíčových témat česko-německých vztahů, jimž je paměťovými institucemi věnována pozornost. Dále také povede k charakteristice jejich proměn ve sledovaném období a rovněž zhodnocení jejich vlivu při konstrukci společné historické paměti.
|
host ::
RSS.